Skrýš Itami wo sekai

Skrýš Itami, je skrytá v Amegakure no satto
Leader: Satake Shiranui
Členové:
Neuro Uchiha
Reina Kana
Akatsuchi Houjin

dorazila jsem do skrýše sundala si kápi a vyždímala jsem jí od vody a pak jsem si to mířila do své ložnice

Došel jsem do skrýše a sedl si na kámen. Těchto kamenů tam bylo 10 a já se jen pousmál " Je tu nuda. Co je vlastně cíl téhle organizace? Co máme na práci? Může mi to někdo říct?" Řekl jsem tázavě, avšak né moc zaujatě. Přeci jen si musím udržet respekt, protože se nenechám jen tak někým zastrašit.

PO menším odpočinku jsem se vydala do hlavní místnosti, viděla jsem tam už někoho ale netrofla jsem si ho identifikovat, když měl kápi. Slyšela jsem jen poslední dvě otázky
"JO to kdybych věděla...." nechala jsem odeznít ozvěnu mého hlasu a sedla si také na jeden kámen a vlasy si stočila nastranu

V hlavě jsem si uvědomil že ten hlas od někud znám " Ty jsi v téhle organizaci nováček že ? " Řekl jsem nezaujatým hlasem, ale přitom mě to zajímalo, protože to byla první dívka v naší organizaci

"Ano i tak se to dá nazvat." řekla jsem trochu zatvrzele.

A jak tě sem dostali? Dobře ti platí? Chceš zabít čas? Nebo si se jen tak rozhodla, že to vypadá slibně? " Lehce jsem si rejpl a u zmíňky o platu jsem přiostřil, protože ženy jsou většinou na peníze xD

"přišel za mnou Satake a tak trochu mi vyhrožoval ale i nabídl, abych sem šla. Po delší době mi to přišlo vhod, tak jsem souhlasil jít sem, protože jsem se prostě nudila tam kde jsem byla." pousmála jsem se

Jo takhle, takže peníze nic jo? Výplaty nejsou špatné, lepší jak plat Jounina z misí. Takhle mám aspoň stálý příjem. " U tohodle jsem se lehce přeřekl, protože jsem o sobě řekl osobní informaci, které by kdokoliv mohl nějak zneužít.

"Peníze mě až tak moc nezajímají..." pronesla jsem a opřela se o ruce.
"Jde o zábavu." zajiskřilo mi v očích

Tebe baví zabíjet ? A nezajímají tě peníze? Co jsi zač? Potěšení ze smrti člověka není vždy dobré, i když já mám co mluvit." V té tmě mi začil zářit sharingan, který se podíval přímo na Reinu.

"Nejen zabíjení, ono i mučení je super a co teprve vidět muže zlostí bez sebe." blaženě jsem se usmívala a dala si nohu přes nohu a podívala se na něj

Lehce jsem se olízl " Jo tak takhle? A co říkáš na to kdyby si měla mučit své přátelé pokuď nějaké máš? Z toho by si měla jaký pocit a nebo rovnou rodinu " Lehce jsem se usmál a kousl se do rtu, ne kvůli tomu že by mě ta představa lákala, ale u žen pro mě byl kryptonit sukně a holý krk.

"rodinu si vychutnávám, přátelé nechávám být." mrkla jsem na něj

Jen jsem se pousmál " Mám chuť něco provést, nebaví mě tady sedět.

Vstúpil som do skrýše a zhodil zo seba plášť. Od rána naň padali kvapky, takže sa v ňom už nedalo vydržať.
"Nenávidím dážď," poznamenal som skôr pre seba a prešiel do tmavého kúta miestnosti.

Viděl jsem nové příchozí osobu a po jeho připomínce k dešti jsem se jen ušklíbl " Taky ho moc nemusím , ale od toho jsou kapuce a budovy"

Pohľadom som prešiel z prázdného kúta miestnosti na Neura.
"Ty si tiež členom tejto organizácie?" Vystúpil som z tmy.
"Mohol by si mi o nej niečo povedať. Myslím, niečo viac." Na tvári som mal spýtavý výraz.

JEdiný co vím je že tahle organizace se dělí po 2 členech. Středisko této síly je zde v Itami a já jsem zástupce šéfa. Moc o této organizaci není ani mě známo, ale jedno je jisté. Chceme ovládnout svět všemi dostupnými prostředky.

"Ach, ovládnuť svet. To je skutočne veľké predsavzatie do nového roka." Zasmial som sa.
"Dúfam, že sa náš šéf," zamyslel som sa, "je to muž, však?"
"Ale to je teraz jedno. Dúfam, že sa poučil z konania Akatsuki a história sa nebude opakovať."

Akatsuki plán byl výtečný až na pár faktů " Pousmál jsem se " A co vím tak je to muž. " dále jsem se vyjádřil k jeho poznámce o světu " Ano moc velké předsevzetí to teda není, ale aspoň se nějak zabavím + když ovládneme svět přestanou války a čím dýl to budeme natahovat tím víc peněz pro nás. " Lehce jsem se zasmál při pomyšlení na peníze.

"Ak sa z teba stane pán sveta, nebudeš potrebovať peniaze. Teda ak ťa budú poddaní poslúchať." Poznamenal som.
"Koľko nás už vôbec je? Alebo sme tu iba mi dvaja?" Pohľadom som prechádzal po miestnosti hľadajúc ďalšieho člena organizácie.

Členové ještě dojdou někteří jsou na misi po světě" Škodolibě jsme se usmál " Ale je tu s náma jedna slečna, teda pokuď je slečna " Řekl jsem škodolibě.

Vyskočil jsem do jeskyně a sundal si kápi. Ve tmě zářil můj rinnegan.
"Zdravím vás..vážení, nejsme ještě všichni. Brzo se k nám připojí další bratr, do naší velké rodiny. Mám pro vás však jeden úkol.." začal jsem dělat pečetě a položil ruce na zem.

"víte, co je to?"

Páni netušil jsem že to uvidím tak brzo " Řekl jsem vzrušeným hlasem " Je to socha kacíře. Je o ní legenda že jí používali Akatsuki k zapečetění bijuu do ní a poté mohli libovolně používat jejich chakru, avšak nemyslím si že jí mohli jen tak používat. Může se hýbat?