Reštaurácia Suna

Odložil jsem si baťoh, hned vedle Luku té slečny. Byla to pro mě uleva a citil jsem se hned lehčeji. Pání to je ale zbraň. Posadil jsem se naproti té osobě. "Já jsu Shin Yakuto, to je v pořádku, těší mě " podal jsem ruku na znamení seznámení. "Já si dám to samé " Naškočil mi blahocený výraz z teho že jídlo je tak blízko. Do teho ta restaurace tak krásně voněla. nemohl jsem se dočkat. Pokukoval jsem jsem kolem a všiml jsem si že Isayama Miya se podivně tváří. Snad to není nějaký defekt na tváři "Proč se tak tváříte? Trápí vás snad něco?"

Isayama Miya

Usmála jsem se.
Promiňte, jen jsem se bála, že jsem vám ublížila.
Mezitím se číšník vrátil a donesl jídlo.
Vzala jsem si hůlky a rozlomila je.
Dobrou chuť přeji.
Pustila jsem se do svého rámenu.
Když jsem dojedla, usmála jsem se na Shina.
Moc se omlouvám, ale už budu muset jít. Nashledanou.
Zvedla jsem se, vzala si luk a došla k číšníkovy.
Etoo .. můžete to napsat na účet senseie Yukiho? zeptala jsem se číšníka.
Ten si o mě musí myslet věci, pokaždé tu jsem s jiným klukem.
Ten jen odevzdaně kývnul.
Usmála jsem se na něj, rozloučila se odešla s restaurace.
(přesun)

Dívka se na mě hezky usmála. To je od vás hezké.
Sotva jsem to dořekl jídlo bylo na stole. juhuuuu Itadakimas. Jedl jsem jako bych týden nejedl, ládoval jsem to do sebe sousto za soustem. Dívka se mi omluvila, rozloučila se semnou a zmizela Naschledanou. Poté co byl napsaný učet na někoho jiného. Chvíli jsem ještě poseděl, aby jídlo dobře strávilo a poté jsem si šel pro baťoh rozloučil se s čístnikem pochválil jídlo a odešel jsem.
(přesun)