Hory,lesy a podobne

Spoločne s Reinou sme prišli do lesa...
Chcel som ti ukázať toto miesto vyzerá to tu naozaj pekne nemyslíš?

(Stále som ju držal za ruku aby mala pocit bezpečia XD)

"No to je od tebe hezké, ale neměla bych se zdržovat moc dlouho."

"Evereste,pořád jsem vdaná a i když tu Sho není pořád věřím že je naživu. Nechci ti ublížit ale musíš pochopit i ty mě." podívala jsem se na něj vážně

Sho takmer som na neho zabudol prepáč za moju nezdvorilost
Bol som trošku unáhlený to som celý ja zasmial som sa...

V hlave: Má to aj svoje výhody je to prvý krát čo ma dievča odmietlo
Prerušil ma Mounthov hlas: Blbosť ak si pamätáš 1x to bolo na hore klanu Hiashi
Rozdvojené myšlienky no super (ironicky)

Niesú o nom nejaké nové správy?

"Bohužel nic o něm nevím ale věřím v to že někde ty zprávy jsou."

Snád je v poriadku povedal som a postavil soms a k jednému zo stromov... Určite za jeho odchod môžem aj ja a to je práve to čo ma v tejto chvíli mrzí... Povedal som sklesnutým hlasom

"Nebudu ti to vyvracet protože za to můžu i já, dávala jsem ti velké naděje před ním. Nikdo neví proč Sho odešel."

Dlouho jsme ještě hledali, než jsem konečně někoho zahlédl. Už jsem vyšel ze cviku... Bylo to tady docela rozlehlé a než jsme všechno prošli.
Toto mě napadla jako poslední možnost.
Reinu jsem poznal, ale toho druhého už myslím ne. Možná jsem už o něm někdy něco zjišťoval a nebo prostě ho sledoval, ale nemohl jsem si všechno vybavovat ne?
Pomalu jsem došel i z Reiem o něco blíže, ale nemluvil jsem. Jen jsem se tam tak postavil a stál.

Zase jsem se za ním doloudal tentokrát s cigárem v puse. "Ty jsi ji našel." Řekl jsem potichu a potáhl jsem si z cigarety.

Jen jsem se ohlédl po něm."Ano našel, i když to není to, co to bývalo..." Zase jsem ho trochu popostrčil blíž k nim a jen se podíval na Reinu a kývl nenuceně na pozdrav."Tady jsem vám někoho dovedl, i když si myslím, že bych ho po čase také raději nehledal..." Řekl jsem takovým středním tónem a jen si oba pečlivě prohlížel.

"No ty vole měl jsi mě to nechat dokouřit ona to neví." Rychle jsem zašlápl vajgl.

Tý si to vedia ale načasovať
Kto sakra ste? Opýtal som sa nahnevaným hlasom...

"Tvoje noční můra." Ušklíbl jsem se na něj.

Já jsem zůstal klidný a jen se na něj podíval."Známý..." Nic víc jsem neřekl a jenom jsme čekal, kdy zase budu moct jít, i když Reinina reakce mě taky zajímala.

"No nic jdu nevhod zase půjdu..." Dal jsem se na odchod a ještě jsem poskládal pečetě a řekl "Kagetsu-goe no jutsu."

Si drzí chlapče...! Mal by si už radšej ísť!
Príliš si veríš moja nočná mora vyzerá oveľa horšie... povedal som ironicky...

"To bude tím, že sem se přestrojil, aby si se nebál dědo. A střík si do kalhot z Otokage-hime né ze mě." Odskákal jsem jinam do lesa zapálil jsem si další cigaretu vytvářel okolo sebe vlny zvuku abych věděl kdyby někdo chtěl přijít.

Jen jsem si povzdechl."Omlouvám se za vyrušení. Měl jsem ho zavézt a to jsem také splnil, takže jestli nic ode mě dál nepotřebujete, asi půjdu..." Řekl jsem a podíval se na oba. Mohl jsem odtud odejít, aniž bych musel něco řešit z Reinou nebo co jsem tu vlastně dělal, takže jsem byl docela netrpělivý.

Jedna vražda by bola pre mna zrejme nič to by som si odsedel povedal som si sám pre seba...

Pozrel som sa na Akihira: To je v poriadku

Otočil som sa späť na Reinu: Niektorý ninjovia z Otogakure nepoznajú slušné vychovanie!

Poslouchal jsem celý jejich rozhovor v lese se nádherně nese zvuk. Ten chce jít asi hodně do Kiri. Prý neznám vychování, to je, ale zhulená mánička.

Přikývl jsem a jen jsem dál vyčkával. Mohl jsem už dávno odejít, ale jen ze slušnosti k ní jsem zůstal, dokud mě sama nepropustila. Stále jsem ji bral jako někoho, koho jsem dobře znal, i když jsem se teď s ní nemohl stýkat, protože bych šel proti vlastní vesnici a Mizukage, ale vázalo mě k ní i něco jiného. Jen jsem si instinktivně šáhnul na krk, kde jsem měl krystal, který jsem teď začal cítit, protože byla v blízkosti.
Měl jsem podezdření, že to byla jedna z věcí, která mě nedovolila zatím odejít, ale nebyl jsem si tím jistý, i když ten pocit stále víc sílil.

Je tu veľa ninjov to sa mi vonkoncom nepáči...

Neustále som sa pozeral naokolo.
Ten drzáň sa mi nepáči!

Ale som Jounin z Otogakure musím sa správať na úrovni...

Takže z akej vesnice pochádzaš opýtal som sa Akihira... (Milý hlas)

Z té co mě unesli... Kiri Pak jsem vylezl na špičku stromu poskládal pečetě a vypustil "Katon: Midori Goukakyuu no jutsu" Přímo jim nad stromy, jediný Aki mohl vědět že to dělám já.