Hostinec-Výčep

Pucuju skleničky od každodenního prachu přineseného poutníky ze svých cest.Obhlížím napůl zaplněný lokál.Sem Tam na někoho kývnu,známá tvář nebo alespoň někdo jehož obličej není jako tucty jiných.

Pozoruji dvě mladé číšnice které se jako úhoři proplétají mezi lesem nenechavých rukou.
Hmmm úhoř,musim je objednat....

Vstoupil jsem do baru a rozhlédl se.
Výborně nikde nic.
Sedl jsem si ke stolu a poprosil číšníka o dango a karumetou a čaj Wu lung.

Vešla jsme do sálu a rozhlédla se. Místnost byla celkem dost plná a tak mi chvíli trvalo, než jsme našla jeden malý zastrčený stolek v rohu. Neslyšně jsem se usadila a poprosila kolem běžící číšnici o Ramune. Opřela jsme si hlavu o ruku a vzdychla. Taková nuda!

Uviděl jsem Piliku díky Sumi,která jí zacítila a ihned skočila za ní a začala vrnět.
Umm gomen.

Z přemítání o konci světa a nesmrtelnosti chrousta mě vytrhlo až zavrnění a jemný dotek na mé dlani. "Sumi?" zamrkala jsem na svého vyrušitele a hledala pohledem jejího majitele. Naklonila jsem hlavu na stranu a usmála se. "Když jsme se posledně loučili, nečekala jsem, že se uvidíme tak brzo!"

Souhlasně jsem pokývala hlavou. "Pár dní? A jen jí nech!" podrbala jsme zvířátko pod bradou až slastně zavrnělo. "Mohl by ses posadit. Nebo tu snad na někoho čekáš?"

Ne nečekám ale nemám co dělat misi jsem splnil a co ty tu vlastně děláš?
Pomali jsem se zvedal a sedl si za ní.

"Ale tak.. utíkám z vesnice. Je tam hrozná nuda... navíc... říkala jsem si, že bych si měla sehnat autogram, když jsi teď ta známá osobnost!" zazubila jsem se a položila na stůl plakát s jeho obličejem, jménem a cenou. "Nevěděla jsem, že mám tu čest s takovou superstar! Živý nebo mrtvý... zajímavé, docela si tě cenní! Musel jsi udělat něco moc pěknýho, když je cena tak vysoká..."

"No víš... ne, že bych chtěla vyzvídat, ale docela by mě zajímalo, co jsi mu udělal, že tě mají všichni hledat a zabít nebo zatknout... včetně mě samozřejmě!" zasmála jsem se a pohodlněji se usadila, neustále pozorujíc jeho obličej.

"Aha..." odpověděla jsem neutrálně. "Takže... hádám, že po tobě jde Konoha a Kiri, že? To nejsou moc dobré vyhlídky..."

"Větší dobro... abych pravdu řekla, nevím, jak se k tomu mám stavět!" povzdechla jsem si a znovu si podepřela hlavu.

"Jsi zvláští! V jednu chvíli mluvit o konci a v druhé o takové hlouposti, jako že mi to sluší! Suna je samozřejmě spojencem těchto vesnic, ale to musíš vědět... popravdě nechtěla jsem a ani nechci tě zatknou. Mé vesnici jsi nic neudělal a i ta ostatní prohřešení jsou, jak to říci, ...sporná! Ne... myslím, že pokud mou vesnici někdo vyloženě nepožádá, pak žádný z mí lidí proti tobě nepůjde! Dávám ti své slovo, v Suně jsi byl a jsi vítán!" kývla jsme rozhodně.

Pozoruji ruch na place,otevřu stříbrné pouzdro a vyjmu cigaretu a dlouze se na ní podívám.Hmm,další hřebíček do rakvičky rychlým pohybem zapalím sirku a připálím si,přejíždím pohledem hosty a snažím se je zařadit ke komu patří,kdo jsou jejich spojenci,jaké mají plány.
Hmmm v duchu si řeknu:Zvědavost zabíjí.Nepatrně se usměju.

Přelétnu vyprázdněný lokál,hmmm dneska zavřu dříve stejnak tu nikdo není zamknu,pošlu obsluhu do domu služebnictva a zalezu do kanceláře,kde papíruji,vypisuji účty atd..poté se odeberu do svého pokoje a usínám spánkem spravedlivých

Otevřu,až ráno řeknu si než usnu...chrrr

Objevil jsem se před hostincem a vešel dovnitř. Zdravím chtěl bych pokoj na 1 noc.

HatakeKakashi napsal:Objevil jsem se před hostincem a vešel dovnitř. Zdravím chtěl bych pokoj na 1 noc.

Změřím příchozího pohledem a spustím Jistě jak si Pán přeje,je to pokoj 29 v ceně je i koupel v našich lázních,účet se vyrovnává při odchodu.
Podávám klíče a ukazuji ke vchodu do ubytovací části hostince.

Děkuji a odešel jsem do pokoje.