Severní brána

pro **Akasuna no PiliKKa** Sun 26 May - 22:53

First topic message reminder :

Severní brána - Stránka 6 Macross-frontier-s1e01-gate-1

I do téhle vesnice musíte někudy přijít a také ona tvoří jistou část obranného systému vesnice. Jako tomu bývalo kdysi, i tady v budkách hlídají stráže příchody a odchody do vesnice, no nečekejte, že vás mile přivítají a nabídnou čaj, tady to chodí trochu jinak..

pro Shiro Ochita Tue 25 Jun - 15:57

Ak bol niekto cvok z nás dvoch, ja som sa pohyboval na hraniciach oveľa nižšie ako ona. Pripúšťam, vybrať si kvôli holke aby sa nehnevala srdce je trochu psycho, ale čo bolo psycho, jej odpoveď a okamžitá zmena správania kedy sa snažila aby som viac netrpel? Bolelo to, ale ja som sa toho nebál. Nie pod jeho ochranou. "A čo ak to nevyliečim? Čo sa mi stane?" Spýtal som sa, stále provokatívne a druhú ruku som si len jemne priložil k hrudi a začal pomaly liečiť srdce, ktoré cez otvorené hruď začalo biť. Ostávalo ďalej pokračovať, ale nato som potreboval trochu viac času, bol som len začínajúci medik, nie tak pokročilí ako niektorý z klanu.

pro Kaomi Tue 25 Jun - 16:07

Když se tak zeptal, tiklo mi a podívala jsem se mu nasupěně do očí. "Jinak tě zabiju sama! Okamžitě začni s léčbou!" Fakt jsem měla chuť ho teď zabít i když to byl ten důvod proč jsem byla naštvaná...aby zůstal naživu. Bože ten kluk mě jednou zavede do hrobu, já jsem to cítila. Při jeho léčení jsem se začala věnovat jeho druhého oka, které měl taky uslzené. Když jsem mu slzy setřela, klekla jsem si před něj a s pokrucováním hlavy na něj koukala. "Jsi fakt magor víš to?" Zakroutila jsem nemožně hlavou a znovu se na něj podívala. Trošku jsem se k němu naklonila a dala mu pusu.

pro Shiro Ochita Tue 25 Jun - 16:16

"A to chceš ako dosiahnuť?" Znova tá provokácia, viem, mal by som sa ž krotiť inak ma tu prizabije, ale čo už, ja som sa krotiť určite nevedel. Liečenie trvalo, ale prestalo v momente keď som pocítil jej pery na mojich. "To mi hovorí ten pravý.." Pousmial som sa a zahľadel si na dieru ktorá sa pomaly hojila. Kašľať nato že to bolí, vďaka nemu som to dokázal prežiť, vďaka nemu som sa priblížil k Jashinistom a dávno ich predbehol. Aj keď moja úroveň to nedovoľovala, dal som si dolu bundu, pričom som nechtiac odhalil aj pretrhnuté tričko a okamžite si svoju dieru obviazal mikinou. "Lepšie?" Znova som sa spýtal, bledosť bola ešte výraznejšia, ale aspoň bielka sa začali meniť naozaj na biele. Vôbec som nechápal čo sa to dnes stalo, ale v mysli mi to ešte ostane dlho.

pro Kaomi Tue 25 Jun - 16:24

"Tak že tě předhodím lvům, takže nemluv a soustřeď se na to." Prokoulila jsem nad ním očima. Když mi tak "nenápadně" předhodil to že si o mě myslí že jsem magor, objevila se mi žílka na čele, div ze mě nevycházela i pára. Na konec jsem ale tu zlost v sobě přidusila. Koukala jsem se stále na jeho ránu a fakt při každým pohledu jsem měla chuť mu vlepit takovou že by se z toho jen tak nevzpamatoval. Když si to konečně nějak obvázal a zahojil, vydechla jsem a prokoulila očima. "Jo, hlavně to už nedělej...To můžu totiž jedině já." To poslední jsem řekla velmi potichu, prostě jen tak pro sebe jsem si to řekla. Začala jsem ho taky "hypnotizovat" očima. Nechtěla jsem ho dostat do genjutsu, jen se mu bez mrkání koukala do očí, jako bych v nich něco hledala.

pro Shiro Ochita Tue 25 Jun - 16:45

Sledoval som ju. "Len ty? Ale, vieš koľký po mne idú, ja sám sa divím že ešte žijem.." Už toľko krát som zradil Kagetsu, že som fakt bol každý deň v napätí, kedy niekto príde a zabije ma v spánku. Ale tejto dedine to bolo trochu jedno ako vidím, môj jediný štít bola moja krv, môj klan. Moje všetko. Rany sa zahojili, a ja som na ňu vzhliadol. Ruku som priložil k jej lícu a jemne ju pohladil, načo som sa trochu začervenal, čo bolo na bledej pokožke poriadne vidieť, ruku stiahol a zahľadel sa preč. "Prečo..?" Zaznelo mi v hlave.

pro Kaomi Tue 25 Jun - 16:58

"Mohl by po tobě jít klidně celej svět, ale věř mi že to já jednou budu ta co tě zabije když mě fakt naštveš." Na pár vteřin jsme hodila takovej nabručenej pohled, ale ten mi zmizel v okamžiku co jsem viděla jak se jeho rána zahojila a nekrvácel. V hloubi srdce mě to opravdu zahřálo. Tento neznámý pocit se mi začal nějakým způsobem líbit, i když jsem ho nedávala moc najevo. Když se začervenal, čeho jsem si všimla hned, pousmála jsem se a přimhouřila jsem na něj oči s jemným úsměvem. Když se tak nějak zamyslel, nebo když byl prostě tak mimo, naklonila jsem hlavu mírně na stranu a mírně jsem se zazubila. Stále jsem u něj byla blízko, proto jsem svou ruku natáhla po té jeho a položila mu ji na ni. Mikina co jsem měla na sobě mi byla opravdu o něco větší, přeci jen to nebyla moje, co jsem si pamatovala, tak jsem jí měla od nějakého muže se kterým jsem bojovala a on nějak nepřežil a proto jsem si jí vzala, vyprala a oblíbila si jí.
Když jsem se dotkla jeho ruky, nahla jsem hlavu na druhou stranu a tak nějak se na ty ruce zadívala a hned po té jsem své prsty propletla s těma jeho.

pro Shiro Ochita Tue 25 Jun - 17:11

"Celý svet nezastavíš.." Toto bolo príliš depresívne už aj na mňa, ale tiež to bolo strašne náročné na city. U nás v klane Ochíta, neverili na city, ja jediný som si nezvolil túto cestu a na to som nezabudol. Spôsob ako prežiť bez citov som si nezvolil, radšej som ich mal, hlboko ale mal. Zacítil som niečo divné pri ešte nedávno prepichnutom srdci, divné teplo, ktorému som nerozumel, preto som trochu pevnejšie, aj keď stále ako vždy slabo chytil jej ruku keď si preplietla prsty a navrhol. "Prvý krát v živote mám odvahu pozrieť sa na slnko.." Zaznelo v tichu ktoré nastalo, keď naozaj na oblohe začalo zachádzať slnko, mi na kameni a slnko za obzorom.

pro Kaomi Tue 25 Jun - 17:21

"Ne, to asi opravdu ne...Ale zdržet není nemožné." Pousmála jsem se na něj. Já své city nikdy neukazovala, vždy jsem vše přehrávala až na tolik že jsem tomu i já věřila. Vždy jsem se tvářila tak jak si situace žádala. Vždy jsem se chovala tak jak si někdo přál, protože jsem věděla že v tomto světe jsou city zbytečné, když vám je nikdo neobětuje. Problém byl v tom, že u něj jsem své city poprvé za několik let znovu otevřela. Nebála jsem se popravdě usmát, nebo se zamračit, když jsem to opravdu cítila. Rozhodně jsem ale nemohla dopustit aby to věděl někdo jiný a tak jsem vždy byla opatrná. Když mi i on sevřel ruku, pousmála jsem se. Při jeho slovech jsem se ale dost zarazila. Až teď mi došlo že on slunko asi nemá moc v lásce a při tom se na něho podíval. Bylo to snad poprvé v žitě kdy jsem se s někým cítila tak dobře, taková svá, nemusela jsem nic přehrávat a když ano, nemyslela jsem to vážně-třeba s tou uražeností-. Když on se podíval, dokonce i já a s chutí se podívala na slunce. Netušila jsem co bych asi dělala kdybych se tam nemohla podívat. Po chvilce jsem ale svůj zrak přesunula na něj. Proč je tak jiný...Necítím z něho negativitu, je jiný. Pousmála jsem se. V této době jsem nespatřila člověka kdo by měl až takovou odvahu jako si máknout na srdce nebo podívat na něco co nemá tak rád...Byla jsem jim fascinovaná a možná i okouzlená.

pro Shiro Ochita Tue 25 Jun - 17:39

Nevedel som čo sa mi to odohráva v hlave, čo sa mi to odohráva v hrudi, nevedel som čo to je za divný pocit v žalúdku, ale dobre som vedel, čomu to môžem pripisovať a čo to podľa všetkého znamená. Usmial som sa, zatvoril oči a nechal naberať na pokožke farbu, vďaka slnku. Krvavé oči sa začali sťahovať, bielka úplne zbeleli a ja som bol ako kedysi. Znova späť, už nez jeho krvilačnej podoby, Shiro Ochita. "Nezájdeme niekam?" Spýtal som sa s úsmevom, keď slnko zašlo za obzor úplne a bránu zahalila tma. Toľko dievčat som vymenil a na druhý deň odkopol, na jedno som prišiel. Zajtra, už nebude druhá, zajtra mi ostane.

pro Kaomi Tue 25 Jun - 17:52

Když jsem se na něj mlčky koukala, dokonce i já zaznamenala jeho změnu barvy kůže tak rychle, stejně jako jeho bělmo očí konečně nabralo tu správnou barvu. Vykouzlilo mi to široký úsměv na tváři a hned po tom jsem se jen mírně usmívala. Cítila jsem z něho jinou energii už kdysi na chuuninských zkouškách, jenže tam jsem to nebyla já, byla to má psycho stránka, kterou jsem používala hlavně v boji, ale teď jsem věděla že toto jsem já a rozhodla se svou pravou tvář ukázat jen jemu a nikomu jinému. Když znovu promluvil, podívala jsem se mu do očí. "To...By nebylo vůbec špatné." Usmála jsem se. Toto bylo vlastně poprvé kdo mě někdo někam nabýdl pozvání. A vlastně jsem byla moc ráda že budu zrovna s ním. Mé city s ním se projevovali vlastně sami od sebe, nebyla potřeba je schovávat a proto jsem se s ním cítila tak dobře, zamilovala jsem se do něj dokonce během pár hodin.

pro Shiro Ochita Tue 25 Jun - 19:07

Doteraz nebolo žiadnej ženy, ktorej som nezlomil srdce, bál som sa každého vzťahu na tomto svete. Bola prvá, pri ktorej som videl nádej na niečo dlhšie? Ak to udržím. Bez slova som ju držal ďalej za ruku, usmieval sa pri tom ako nejaké pako a spolu s ňou som ju jemne ťahajúc, jemne sa nechávajúc ťahať, proste sme sa spolu dúfam vydali od brány, od toľkej krvi preč, na lepšie miesto.

~presun~

pro Kaomi Tue 25 Jun - 19:13

Stejně jako on i já jsem držela stále jeho ruku s milým úsměvem.
Pomalu jsem si stoupla a šla společně s ním...
Ani nevím kam, bylo mi to docela i jedno, hlavně že tam byl on...

-přesun-

pro **Inuzuka Sammy** Tue 25 Jun - 20:49

Myslím, že tu je niečo...Čo ťa poteší. Uchechtol sa Loky, ktorý práve pristál pri dvoch mŕtvolách. Ňufákom ešte vetril vo vzduchu, ale nič viac okrem kaluže krvi neďaleko nenašiel. Ejhá...Pousmiala som sa, keď som ho konečne dobehla. Ááá, to sú tí dvaja...Štuchla som do tej ženy nohou a škodoradostne sa uškrnula, pričom som na ňu vyplazila jazyk. Tak ti treba, ty hnusná harpyja...Ukázala som jej k tomue ešte prostredník. Myslím, že v Pekle ťa privítajú s otvorenou náručou...Nebola mŕtva dlho, to sa dalo určiť už len podľa toho, ako vlastne vyzerala. Z toho zápach mi už bolo zle, páč som mala citlivý čuch, nehovoriac o Lokym. Pche...Pekne si tu hni, nikomu chýbať nebudeš. Bolo zvláštne, že som sa rozprávala s mŕtvolou. Heh, rád by som ju uhryzol do rite, ale...Nechcem dostať besnotu alebo nejakú inú nebezpečnú chorobu. Uchechtol sa. Nemohli sme tu ostať dlho, ANBU nás len na chvíľku spustili z očí a keď sa vrátia, a uvidia nás tu, tak sme totálne v...Veď viete kde. Vyliezla som na Lokyho, ktorý zoskočil z hradby a rozbehol sa kto vie kam. (presun)

pro Rokudo Mukuro Mon 29 Jul - 13:00

Dorazil jsem k severní bráně už jen z důvodu, že ANBU ji většinou stráží z povzdálí ukrytí ve stínech. Doufal jsem, že když tu nějakou dobu budu stát, že si mně nějaký z nich všimne. Potřebuju vzít sebou aspoň jednoho nebo mi tsukikage vyhubuje. Tak a teď zbývá jen čekat, schválně za jak dlouho se některý z nich objeví. Rozmístit pasti po všech vesnicích by neměl být problém, ale vždy je lepší dělat věci ve vícero lidech. Takhle aspoň nebude problém vyřídit stráže u brány.

pro Uchiha Benjiro Mon 29 Jul - 17:04

Na bráně postávala osoba zahalená pláštěm a s Anbu maskou na hlavě se znakem lišky. Jemný, chladný vánek vál v jeho směru. Co však bylo podivné bylo to, že se nedržel ve skupině s jinými jednotkami Anbu, takže působil jo takový samotář. Právě příchozí postavě nevěnoval příliš pozornosti, a dál si vychutnával to ticho.

pro Rokudo Mukuro Mon 29 Jul - 18:42

Jak jsem tam tak stál a čekal jsem zřejmě na nikoho jak to tak vypadalo. Nuda mně užírala tak moc, že jsem si vylezl až nad bránu a sledoval okolí pěkně z výšky. Jenže nebyl jsem tu sám a kromě mně tu byl ještě někdo. Byl sám a měl masku na hlavě, vypadal na typického ANBU takže nebylo těžké ho rozeznat. Nelámal jsem si hlavu s pozdravem, jelikož by to byla moc velká otrava. " Hej ty. Anbu že? Mám pro tebe misi od Tsukikageho. Půjdeš se mnou rozumíš? " Znělo to celkem chladně, ale rozkaz je rozkaz. Mám vzít sebou některého Anbu tak abych se mohl pohnout tak jsem na to šel přímo.

pro Uchiha Benjiro Mon 29 Jul - 19:22

Jakmile na mě dotyčný promluvil, přikývl jsem mu na znamení souhlasu. Tomu že se nacházel až nebezpečně blízko mě jsem nevěnoval příliš pozornosti, a však nepolevoval jsem v ostražitosti. Přece jen v této vesnici člověk musí být pořád na pozoru. "No co? Rozkaz je rozkaz." Pomyslel jsem si. Nebyl jsem člověk co toho mnoho namluví, a tak jsem to nehodlal měnit. Jediné co ze mě vypadlo, bylo-> "A nějaké podrobnosti?"

pro Rokudo Mukuro Mon 29 Jul - 20:27

Podíval jsem se na toho Anbu jehož jméno neznám a pověděl jsem. " Rozkaz zněl jen vzít sebou skupinku Anbu a vyrazit do všech vesnic rozmístit pasti. Máš nějaký kontakt na ostatní Anbu? Určitě máte vy Anbu někde i skladiště zbraní a všemožných vymožeností, které se budou hodit na pasti. Pokud víš tak by se nám to hodilo. " Jakmile jsem domluvil čekal jsem na jeho odpověď jelikož já se s Anbu neznám už vůbec, ale jejich vybavení by se mi hodilo k misi.

pro Uchiha Benjiro Mon 29 Jul - 20:37

"Výcvik Anbu je veden tak, aby dokázali vytvořit pasti a nástrahy z toho co se jim naskytne. Pokud taky vím... okolní vesnice jsou ruiny, a tak budeme li ostražití dokážeme najít něco i tam." Odpověděl jsem mu na jeho otázku ohledně vybavení. Sehnat vybavení by mi nedělalo žádný problém, ale zbytečně by nás zdržovalo. Hlavně když ruiny vesnic mají také co nabídnout. "A co se týče posil Anbu ... nebude to potřeba. Hlavní je jen, aby o nášem odchodu věděl Tsukikage." I když jsem toho moc nechtěl namluvit, namluvil jsem. Nedal mi však příliš na vybranou.

pro Rokudo Mukuro Mon 29 Jul - 20:43

Odpověděl jsem na jeho otázku a souhlasil s odpovědí " Ano, tsukikage ví o našem odchodu. Obejdeme všechny vesnice a vytvoříme tam pasti. Chceš to rozmístit společně nebo si každý vemem určité vesnice aby to bylo rychleji? Jsou to sice ruiny, ale může se tam někde shromažďovat odboj poražených vesnic. Co myslíš? " Byl jsem zvědav na jeho odpověď, podle toho se bude odvíjet zbytek mise.

pro Uchiha Benjiro Mon 29 Jul - 21:11

Na chvíli jsem byl nucen nad průběhem této mise zamyslet, a však ne příliš na dlouho. Po chvíli jsem okamžitě neutrálním tonem odpověděl: "Pokud si se na misi měl vydat s Anbu... tak pak tedy půjdeš společně na misi s Anbu." Odpověděl jsem mu doufajíc, že tuhle záležitost již tedy máme uzavřenou, a v tom případě by jsme mohli vyrazit.

pro Rokudo Mukuro Mon 29 Jul - 21:21

" Dobře, nejdřív zamíříme do Sunagakure. Porozhlédneme se po okolí a zatímco já tě budu krýt tak ty se svými dovednostmi můžeš rozmístit pasti. " Jakmile jsem domluvil seskočil jsem z brány a vydal se směrem do Suny, doufajíc že půjde za mnou. (přesun)

pro Uchiha Benjiro Mon 29 Jul - 21:49

Bylo spravedlivé nechat Rokuda vybírat vesnice do kterých zamíříme, proto že on byl na tuhle misi prvně přiřazen. Já byl jen takový příživník, který si nechce nechat ujít nějakou tu akci. "Už je to dávno co jsem byl pryč z vesnice... naposledy to bylo při únosu Tsuchikage... to jsem zvědav jestli cestou narazím stéjně jako před tím na nějakého Kage." Pomyslel jsem, a pak seskočil z brány na cestu. Následně jsem následoval Rokuda.

Přesun

pro Sponsored content

Severní brána

Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána